Po stopách Banderovců II

Autor: Pavel Zubek <zubek.pavel(at)seznam.cz>, Téma: Cykloturistika, Vydáno dne: 11. 05. 2008

Před několika léty jsem se vydal na kole polským pohraničím a hledal stopy Banderovců na našem území, na území Těšínska, konkrétně po třinecké příhraniční oblasti. Nyní jsem se vydal na polskou stranu.

Výsledky pátrání mé první výpravy můžete najít zde .

Pozůstatky hájenky v pohraničíNyní vužívám krásného jarního počasí a spolu s manželkou vyjíždíme do místa, které jsem viděl skoro denně, ale nemohl jsem tam donedávna vstoupit, jelikož to místo je na polské straně a v době totality bylo ostře sledováno. Ano, namítnete, že je to již téměř 20 let, co máme demokracii, ale příjezd na toto místo bylo stejně jaksi tabu, jelikož tam nevedou normální silnice a v té době jsme se snažili poznat na kolech lechčeji dostupná místa: Ustroň, Wisla, Szczyrk, Salmopol, Kubalonku atd.

Nyní nastal čas poznat místa, kudy kdysi dávno chodívali jen pohraničníci a možná po válce i Banderovci:

Příslušníci teroristických oddílů tzv. Ukrajinské povstalecké armády (UPA), jež se zformovala v závěrečné fázi 2. světové války (pod patronací nacistického velení) jako vojenská složka protisovštské Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN). Název banderovci je odvozen od jména předáka OUN a velitele UPA Stepana Bandery (1908-1959). Útvary banderovců se skládaly převážně ze západoukrajinských nacionalistů a koncem války se k nim připojily i zbytky SS divize Galizien, rozdrcené Sovětskou armádou.
Banderovci operovali v posledních válečných a prvních poválečných letech v západním pohraničí sovětské Ukrajiny a v jiho-východních oblastech Polska. Bojovali proti sovětským i polským partyzánům, terorizovali civilní obyvatelstvo polské a ruské národnosti. Po válce podnikali diverzní akce proti sovětské moci a lidově demokratickému zřízení v Polsku. V důsledku úderu sovětské a polské armády se na jaře a v létě roku 1947 stáhli na území východního a středního Slovenska (kam pronikali již v předchozích dvou letech) s cílem přejít přes území ČSR do americké okupační zóny v Německu či Rakousku. Na Slovensku navázali spojení s luďáckým podzemím a s reakčními silami v Demokratické straně, jež se snažily využít jejich přítomnosti pro své politické cíle (v.t. politická krize na Slovensku na podzim 1947). Proti banderovcům byly však v létě a na podzim 1947 nasazeny jednotky československé armády, SNB a oddíly bývalých partyzánů (Akce B). Po několikatýdenních bojích byly hlavní síly banderovců rozptýleny a zlikvidovány. Jednotlivé banderovské skupiny se snažily přejít přes československé území ještě v následujících letech.

Těžký terén v pohraničíV těchto místech prý kdysi po válce byli skupiny, které vyjídaly místní rolníky a obyvatelé, žijící na odlehlých samotách. Proto navštěvujeme místo, které leží hluboko v lesích pod hraničním vrcholem Ostrý(709 m.n.m.) Podle mapy tu má být hájenka. Pokud tu bude bydlet majitel, tak se ho poptám, jestli něco neví o těchto skupinách. Po chvilce hledání v těžce dostupném terénu nacházíme to, co jsme chtěli. Ale máme smůlu. Zůstala tu jen stodola. Původní hájenka je již zlikvidována, zůstaly jen kamenné základy, které jsou kámen po kameni popsány číslicemi. Z toho usuzuji, že tento dům byl nejspíš roubený a je stěhován na nové místo, ale kam? Proč? Pamatuje snad nějaké události z dob dávno minulých? Že by tu ty bandy opravdu pracovaly? Byli tu dokonce Banderovci? Mám plno nezodpovězených otázek!

Tady se již více informací nedozvíme, tak pokračujeme lesem po blátivých lesáckých stezkách k samotnému hraničnímu průseku a brzy jej i nacházíme. Kola musíme občas tlačit, ale jde to. Sledujeme plno různých pramenů a nacházíme tu plno bažin. Je to prameniště několika potoků, či jejich přítoků. Vodu z těchto míst berou i říčky Hluchová či Lištnice.

Nacházíme i cestu do Nýdku - Góry. Přes průsek v lese po bahnitém terénu kola snášíme k silničce a pak již v pohodě po asfaltce sjíždíme do civilizace, do Nýdku a pak do Bystřice, kde si pochutnáváme na kvasnicovém speciálu, na pivě Koníček. Dáme si však jen jedno, pro jistotu a kolem staré hasičské stříkačky jedeme domů do Třince.

Po ujetých 25 km jsme na stopy Banderovců možná narazili. Musím se do Leszne Gorne zase někdy stavit a poptat se na gminie(obecním úřadu) po této hájence a jejich obyvatelích. Možná něco zjistím?!

Pavel Zubek, pár foto je v Pavlové galérii.