Malá Fatra - Poludňový Grúň

Začátek března je v Malé Fatře vždy dostatek sněhu na lyžování. S hřebenovou turistikou je to už horší, ale na sněžnicích či skialpech to jde. My jsme však měli jít fotit západ slunce.

Oslovuje mě můj kamarád Bogdan Kaleta a nabízí mi výstup na Poludňový Grúň, kde bychom mohli udělat pár krásných záběrů ze západu slunce nad Malou Fatrou.

Plán je takový. V poledne vyjedeme autem z Třince, resp. z Hrádku. Kolem 13:30 bychom mohli vyjet lanovkou po sjezdovce Paseky k chatě Na Grúni a od ní pěšky na vrchol. Tam nafotit západ slunce, rychle sejít k chatě a lanovkou sjet za tmy k autu na parkovišti. Dnes je večerní lyžování, tak by lanovka měla jet až do 20:00.

Plán je to hezký, ale ve Vrátné dolině zjišťujeme, že lanovka už večer nejezdí, jenom lyžařské vleky! To je problém velký! Domlouváme proto se správci sjezdovky na večer rolbu, která pro nás za poskytnutí nafocených snímků pro středisko přijede v 18:00 k chatě. Fajn, to je dobrý nápad.

U chaty jsme 14:30 a mně doznívají průjmy z předešlého týdne. Zhruba kolem 14:45 zahajujeme výstup na Grúň, kde se jde v létě 1,5 hodiny. Západ začíná kolem 16:30 a fotit se dá tak do 17:15. Déle ne. A na sestup je také málo času. Zhruba ve třetině výstupu se musím zastavit a ukončit mé pokračování směrem nahoru. Jdu pomalu, jsem vyčerpán po nedávné nemoci či kdo ví, co to bylo? Prostě bych to nestihl včas vystoupat. Domlouvám se se Bogdanem, že ho počkám u chaty a že mu domluvím rolbu, která pro něj vyjede až do horní stanice vleku, což je zhruba v polovině stoupání mezi chatou a vrcholem. Souhlasí.

Já se vracím a Bogdan pokračuje. Dělám pár snímků kolem sjezdovky, která je zledovatělá. Samozřejmě jsem na ní podklouzl, ale neupadl. Tyčky, kterými jsem si pomáhal mě udržely, ale jedna z nich se ohla jak hokejka. Po narovnání se samozřejmě zlomila. Fajné! Pětikilo je v prdeli! Nezbývá mi nic jiného než si dát čaj s rumem, uklidnit se, pokecat s majitelkou chaty a pak si najít místečko, kde nafotím západ slunce.

Počasí přeje. Sněhu není skoro vůbec, mohu se tedy pohybovat kde chci, fouká sice silný vítr, což by mohlo vytvořit na nebi červánky, ale  obloha je jasná, tak nevím, jestli ten západ bude za něco stát?

Najednou se nad Grúněm objevuje oblačnost a večerní koncert barev nastal přesně tak, jak jsme si oba dva přáli! Rychle děláme několik snímků než se tma ujme svého žezla.

Mezi tím už rolba přijela a upravuje sjezdovku. Je tma a já vidím, že na horní stanici v 18:00 rolba chvíli stojí a pak už sjíždí dolů, pro mě. Bogdan to stihl přesně na chlup. V neskutečné kose a silném větru tam nahoře málem umrzl, ale také se mu podařilo něco nafotit. Je spokojen jako já.

Rolbař nás po chvilce svezl dolů a my v pohodě nasedáme do auta. Měli jsme velké štěstí, že jsme se s lidmi ze střediska zimních sportů ve Vrátné Dolině domluvili, protože bychom to dnes asi nedali.

Po osmé hodině večerní si už prohlížím doma nafocené snímky a při lahvince dobrého vína s manželkou probíráme uplynulý den.....

 

autor: Pavel Zubek

fotky: zde