Ennžská cyklostezka

Ennská cyklostezka

5.9. – 9.9.07

 

Po loňské úspěšné jízdě kolem Dunaje jsme se rozhodli opět využít kvalitních rakouských cyklostezek. Nyní chceme vyzkoušet stezky v Alpách, ale pro cross kola, ne pro MTB!

Vybrali jsme si stezku kolem řeky Enns, která začíná ve výšce 1200 m.n.m. u restaurace Alm v lyžařské oblasti Amade a končí ve městě Enns(281 m.n.m.) a délka trasy je 270 km.

Původní plán obsahoval samostatný výjezd, ale Jirka nakonec sehnal úplně stejnou verzi našeho výletu u CK Trip. Dlouho jsme se nemuseli rozhodovat a jejich služby jsme rádi využili.

Ve středu (5.9.) vyjíždíme ve složení: Já, Erča, a Rumek z Třince (Jura z Č.Těšína) vlakem přes Bohumín do Prahy, kde jsme ve 20:00. Odjezd Busu z Opatova(prdel světa) je ve 23:00. Máme čas, popojedem vlakem do Hostivaře a pak na kolech do Opatova(zhruba 7,5 km).

Po hodině a půl konečně dorazil úplně prázdný bus z Jablonce a my nakládáme kola do přívěsu a o půl noci vyjíždíme na České Budějovice, kde přibereme několik dalších cyklistů a pak hurá na Salzburg a skrz Taurenský tunel do místa našeho cykloputování, do Gasthof-Alm. Jenže!!!

Jenže okolí je pod sněhem!!! Na parkovišti je zhruba 5 čísel rozbředlého sněhu a 1,5 C! Kolem nás jezdí pluhy a solí cesty. To nemá cenu vůbec vyrážet.

Je 6.9. 9:00. Rozhodujeme se pro ústup a start raději posouváme do Flachau, rodiště slavného rakouského lyžaře Hermanna Maiera.

Ale i tady je to o ničem. 4 C a leje a leje. Jsme ve výšce 925 m.n.m.. Říkáme si, že jsme přijeli jezdit na kolech, ne busem. Nasedáme tedy na kola! Oblékáme zimní doplňky a pláštěnky. S námi vyjíždí ještě další 4 odvážlivci. Zbytek sedí v teplém a suchém hnízdečku autobusu.

Hned za Flachau už nám čvachtá v botech a nohy nám začínají mrznout. Přes Altenmarkt(krásné stylové miniměstečko) klesáme kolem potůčku Enns do Radstatu. Původně jsme uvažovali o horské etapě pod Dachstein do Ramsau, ale pro mlhu, která zakrývala okolní horské velikány jsme se rozhodli(rozumně) pro jednodušší variantu kolem řeky.

Za Schladmingem již vůbec necítím promrzlá chodidla a z podchlazení dostávám do lýtek křeče. Bolí to jako sviňa, ale do cíle schází už jen asi 15 km. To zvládnu! Občas na kopcích čekáme na Vláďu s Bobem a pokračujeme až do Assachu(750 m.n.m.), kde máme ubytování v rodinném penziónku „Gastenhaus Danklmaier“. Rychle ze sebe sundáváme vše mokré a ukládáme na sušáky. My rychle bereme žhavou sprchu, abychom se rozmrazili. Celý autobus nás obdivuje, že jsme borci! My si říkáme sami pro sebe, že jsme debili. Dát se na takovou trasu můžou jen nenormální lidé. Celou trasu(47 km) jsme projeli v prudkém lijáku, ale naštěstí bez technických problémů.

K večeru si sedáme v místní hospůdce k teplé polívce s velkým játrovým knedlíkem a to pak zapíjíme místním pivem Schladminger. Večer usínáme spánkem spravedlivých.

Ráno 7.9. se o nás stará paní domácí a rozmazluje nás bohatou snídaní. Opravdu se vydatně posilujeme a chystáme se na další trasu z Assachu do Admontu, odkud nás bus doveze zpátky do penziónu. Ale leje jako z konve a je zhruba 6 C. Proto se zájezd dopoledne vydá do Schladmingu na bazén a na kola vyjedem až odpoledne.

Sedáme do busu a Ejhle! Porucha! Čtyřcestný vzduchový ventil je vadný a my nejedem nikam. Vracíme se do penziónu a dopoledne hrajeme stolní tenis.

V poledne se rozhodujeme pro cyklookruh po okolí. Přestává pršet, tak vyrážíme do Moosheimu a dále do Óblarnu , kde obědváme housky s Poličanem a pak se vydáváme na horský předěl Berg. Tady mi nesedí mapa, ale Jura má mapy naskenovány v PDA a propojeny s družicemi, takže se lokalizujeme a nacházíme správný směr k přehradě Salzatau see. Pekelná mašinka! Konečně nám i vysvitlo sluníčko, ale do toho mrholí. Sledujeme nádhernou duhu. Sjíždíme do Tipschernu, kde potkáváme další skupinku cyklistů, kteří k přehradě nejedou, jelikož se tam asi žení všichni čerti. Mraky a mlha totiž úplně zahalily cíl naší cyklovyjížďky. Měníme směr naší trasy a kolem hlavního tahu B 320 jedeme po boční silnici na Gróbming a zpět do Assachu. Cestou však ještě sledujeme v Aichu velkolepou přehlídku traktorů značky Steyr, která má své 60. leté výročí. V obci se dokončují i stánky, protože tu další den bude slavnost, ale to my již budeme šlapat do pedálů kolem Enns dále.

Opět promočené věci sušíme, večeříme a při burčáku a šnapsu se bavíme v kulturce. Hodnotíme naši dnešní 46 km dlouhou trasu a očekáváme již lepší počasí.

 8.9. po opět skvělé snídani a koláčovém nášupu se loučíme s příjemnou paní domácí a již opraveným busem odjiždíme do Admontu, odkud pojedeme známou soutěskou Gesáuse vysoko nad řekou Enns. Ale neustále vydatný déšť nás vůbec nepouští z  vozu ven, takže soutěskou nejedeme na kolech, ale krásu místního hlubokého kaňónu s rozvodněnou Enží sledujeme z busu. Rozhodujeme se, že když máme zase kompletně promoknout, tak až na trase, kudy kdysi vedla horská železnice, jejíž trať má spoustu tunelů. Proto parkujeme před Altenmarktem(to je již druhé město se stejným názvem na Ennské trase) a v hustém dešti vyrážíme ve 13 členné skupině k horské chatě Mooshóhe do parádního stoupáku. V hustém dešti, mlze a zhruba 10 C sedáme v chatě k teplému gulášku a pak se vydáváme do národního parku Kalkalpen, který je znám svými vápencovými skalami, hlubokým kaňónem, kterým teče divoká řeka Groser Bach, ale hlavně spoustou tunelů po bývalé horské železnici. Je to zajímavá trasa lemována vodopády. Klesáme, fotíme a kocháme se. Při tom měníme i duši na mém zadním kole. Také tu potkáváme skupinu cyklistů z našeho zájezdu, kteří nám z již dalšího penziónu vyjeli naproti.

Po výjezdu z parku přes Reichraming dojíždíme mírnými kopečky kolem Enns do Losensteinu, do krásného penziónu Blasl.

Zde musíme opět sušit kompletně mokrý oděv, boty nám berou do kuchyně, jelikož je topení nějaké slabé a tam je nejtepleji.

Po vydatné večeři končíme den na pokoji při šnapsu a burčáku(Sturmu). Hodnotíme dnešní 47 km dlouhou horskou etapu a připravujeme se na poslední den, kdy pojedeme do Matthausenu k soutoku Enns a Dunaje. Zítra už snad pojedeme za sluníčka.

Ráno 9.8. je sucho!!! Konečně! Snídáme a vyjíždíme na kolech směrem Steyr(historické město). Po nasednutí na kola se zatahuje a chčije! To je na zlost! Po zhruba 8 km kopcovitého terénu začínáme jen klesat a rychlost je kolem 30 km\h, ale ve vydatném dešti. Enns je rozvodněná a před Steyrem jsou uzávěry na cyklostezce, která je pod vodou. Různými oklikami přijíždíme po 26 km do města k busu a smutně zájezd končíme. Leje a zbytek trasy je částečně pod vodou.

Nakládáme kola, převlékáme se do suchého oblečení a odjíždíme domů.

Cestou již svítí slunce, ale i prší. V Praze jsme v 19:00 a stíháme ve 20:00 rychlík do Třince, ale pojedeme jen do Bohumína, jelikož nám tam vyloží kola. Končí tam totiž služební vagón, přitom vlak jede až do Košic!!! Nepředstavitelný bordel u ČD!!!!

Jak jsme se dostali domů ani nechtějte vědět, protože jízda na černo v jiném vlaku již smrdí průserem, ale to mají ČD za tu ochotu k nám!

Jaké je hodnocení zájezdu? Kromě počasí a závěrečné minely ČD bylo vše parádní! V dešti, sněhu a výrazném chladu jsme ujeli celkem 180 km a dostali jen jeden defekt. Tuto trasu bych jel znova, ale za slunečného počasí. My jsme zažili extrém!

Pavel Zubek

snímky můžete vidět v galérii Enžská cyklostezka