Hlavní menu

  Nová kniha

  Náhodný
PCT in USA - 3
PCT je jedna z nejdelších turistických tras na světě!
zobrazení: 826
známka: 0

  Vyhledávání
Hledej
na Bajkoři



  Nej čtené

Neexistují vhodná data!


  Nej komen.

Databáze je prázdná!


  Placená reklama
Sem vložte text i s HTML syntaxí nebo si vyberte některou z předdefinovaných šablon. Součástí předdefinových šablon jsou i systémové bloky!

* Na Orave dobre, na Orave zdravo!

Vydáno dne 26. 05. 2009 (4202 přečtení)

Kdysi dávno jsem někde zaslechl rčení, které je v názvu tohoto článku. Proto jsem také zvolil slovenskou Oravu pro malý fotograficko-turistický výlet v ryze jarní době. Od 8.5. do 10.5.2009 jsme ve složení: Já, Rendy Kajfosz, Martin Popek, Radek Klimša a Jarda Tremko navštívili oblast Oravské Polhory, tedy nejsevernější a nejchladnější část Slovenska.

Západní TatryVšichni jsme fotografové vystavující svá dílka na serveru Fotoaparat.cz, tak jsme se rozhodli pro takový workshop v přírodě. Akce se plánovala již několik měsíců dopředu. Původně jsme měli jet fotografovat do slovenské dědiny Omšenie nedaleko Trenčianských Teplic, ale člověk, který to tam měl všechno zorganizovat, z důvodu blížících se státnic musel od akce odstoupit.
Organizace zbyla tedy na mě. Tento výjezd za hranice všedních dnů měl být určen členům třineckého fotoklubu Steel, ale před samotným odjezdem jsem zůstal jen já, Rendy a Marťan. Oslovil jsem pár dobrých kamarádů z již výše zmiňovaného serveru a dva zbývající se ozvali a doplnili auto. Mohlo se tedy vyrazit!
Kluci vyjíždějí již z Ostravy a z Havířova. Mě přibírají odpoledne v Třinci a pro zbytek jedeme do Nýdku. Trasu jsem naplánoval přes Polsko, jelikož jsem ji už jednou jel na kole a do Oravské Polhory je to nejblíže. Sice jedeme autem, ale i tak chci ušetřit čas. To ještě netuším, že v Polsku se po celé délce našeho putování buduje v silnici kanalizace a my pojedeme krokem!
Po opravdu útrpné jízdě jsme až po třech hodinách zdolali 105 km(z Třince - pozn.autora)k chatě Slaná voda v Oravské Polhoře. Po ubytování se v krásné chatičce se vydáváme kousek od chaty na vyhlídkový bod a fotografujeme podvečer pod Babí horou s výhledy na Roháče a na Pilsko. Samotný západ se nekoná, jelikož slunce se ponořilo do dešťových mračen. Je tu zima, vždyť na horách ještě leží vysoká sněhová pokrývka! My se však zahříváme tekutými jablíčky od přítele Rudolfa Jelínka. Po vyprázdnění láhve a naplnění naších paměťových karet se ubíráme na chatu povečeřet, dát si nějaké to pivko a samozřejmě pokecat o fotografii! Proto tu jsme!
Na chatě si topíme v krbu, ale kouř se nám neustále valí dovnitř, komín táhne, ale slabě. Jsme vyuzení jako tresky, ale i unavení a tak po půlnoci uleháme na kutě.
Ráno prší! To se krajinářům moc do krámu nehodí! A tak dospávají včerejší den. Jen já a Jarda se vydáváme na prohlídku okolí. Já foťák neberu, ale Jarda to zkouší a má štěstí, jelikož nacházíme oboru s divočáky, kteří mají při sobě i malá, pruhovaná a rozdováděná selátka. To se fotí dobře přes plot.
JaroVracíme se zpátky na chatu a budíme hochy. Nepřišli jsme zde chrápat, ale poznávat místní kraj! Vyrážíme směrem na Rabču a zastavujeme v restauraci na kávu a pívo, ale hlavně zjišťujeme informace o okolí od místních štamgastů. Je rozhodnuto, zdokumentujeme Rabčice, malou dědinku na hranicích s Polskem. Na konečné Bus zastávky zanecháváme auto a věříme, že se mu nic nestane! Proč to říkám? Za totality tady karviňáci, ostraváci a frýdečáci napáchali dost škod místním rolníkům a ti se pak mstili každému autu s poznávací značkou těchto okresů. No, mohli jsme si tehdy za to sami!
Mezi stromy a několika domky se postupně vydáváme výše a výše kolem samot a pastýřských ohrad až k samotnému hraničnímu hřebeni. Cestou fotíme pasoucí se koně, ale i salaš s ovcemi. Dokonce se protrhává oblačnost a začíná být teplo. Hřeben je nižší než okolní hory. Jsme ve výšce zhruba 900 m.n.m., kdežto Babí hora měří 1740 m! Fotíme probouzející se jarní krajinu. Kvetou pampelišky a začínají pučet květy i na ovocných stromech. Na Ostravsku je tohle již dávno odkvetlé. Posunuli jsme se asi o tři týdny až měsíc zpět! Sedáme na pastvině, kde před chvíli bača sehnal ovečky do salaše. Opět diskutujeme o nasnímaných fotkách a jelikož jsme všichni Canoňáci, tak si navzájem měníme objektivy a testujeme, co se dá s nimi všechno udělat. Radíme si a navzájem poskytujeme zkušenosti a učíme se býti lepšími fotografy. Workshop jak má být!
Po svačině opouštíme horské palouky a opět scházíme oklikou k našemu vozu. Strávili jsme tu krásné chvíle. U auta něco málo pojíme a vidíme gazdu, jak s koníkem bránuje políčko. Odhazujeme klobásy a s rychlostí blesku vyběhneme do kopce a fotíme jako diví! Gazda přenechal práci svému asi dvanáctiletému synkovi, tak dostávají naše fotky nový rozměr. Po polních pracích sjíždíme k Oravské přehradě a tam pokračujeme v naší práci. Dokonce správce campu nabídl klukům výlet na lodičce k hnízdům vodních ptáků! Mohou jet jen tři z kapacitních důvodů. V pohodě se domlouváme a ti, co jeli, viděli stovky hnízd a tisíce ptáků. Také je samozřejmě fotili! Já s Jardou večeřel na pláži, pil pívo a sledoval ženské. Také tohle mělo něco do sebe!
Vracíme se na chatu. Ještě si dáváme pivko a někdo večeři a pak rozděláváme oheň ve venkovním krbu, kde si opékáme párky, popíjíme Borovičku a děláme cypoviny. Spát se jde až kolem druhé hodiny noční. Na pokojích je kosa jak v márnici! Já musím mít ponožky, ale ráno při buzení hochů nechápu! Spali oblečení v bundách a kalhotách a k tomu byli zachumlaní v hrubých ovčích dekách! Nejchladnější místo bývalého Československa nás nezklamalo!
Dopoledne balíme věci, cestou se stavujeme v Námestovu na kávu a pak již přes Oravskou Lesnou a po nové horské silnici na Vychýlovce jedeme v pohodě domů. Na Vychýlovce je jeden krásný panoramatický výhled na Malou Fatru, tak si to nemůžeme nechat ujít a na chvíli si děláme přestávku a opět děláme to, proč jsme jeli na tuto akci.
Musím konstatovat, že to byl příjemně strávený víkend s lidmi, kteří mají stejné zájmy. Nafotili jsme zajímavé fotky(doufám), poznali jiné kraje, také jsme si zaturistikovali a fajně pokecali. Kéž by se nám ještě někdy v budoucnu podařil podobný výlet!
autor: Pavel Zubek
foto: zde

Celá tisková zpráva | Počet komentářů: 4 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

  Čtenář
Jméno:
Heslo:


Registrace | Info
Zapomenuté heslo

Místo pro vaší reklamu!

  Spolupráce
Cyklocestování
SILESION
Film, podle kterého by měli podnikatelé jednat s lidmi
Cyklocestovatelé, kteří objeli celý svět: Lucka a Michal
Cyklistický e-shop se zajímavými podstránkami

  Kalendář
<<  Červen  >>
PoÚtStČtSoNe
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30      

  Statistika
Denní
123456789101112131415161718192021222324
Průměr: 71.1
Max: 97 (3. hodina)

Měsíční

123456789101112131415161718192021222324252627282930
Průměr: 105.9
Max: 2396 (2020-06-1)

Online je 60 čtenářů