Hlavní menu

  Nová kniha

  Náhodný
Stoupání
Tady začíná stoupání na ovčárnu
zobrazení: 1586
známka: 0

  Vyhledávání
Hledej
na Bajkoři



  Nej čtené

Neexistují vhodná data!


  Nej komen.

Databáze je prázdná!


  Placená reklama
Sem vložte text i s HTML syntaxí nebo si vyberte některou z předdefinovaných šablon. Součástí předdefinových šablon jsou i systémové bloky!

* Předvánoční lyžování

Vydáno dne 04. 01. 2011 (3347 přečtení)

Bajkor je cyklisticky zaměřený web, ale v průběhu zimy je tématika spojená s cyklistikou podstatně omezena. Nemyslím, že by někoho zaujal popis jízdy na kole za nákupy či po úřadech, respektive na nádraží nebo do werku a podobně. Tréningové kilometry najíždí snad jen ultramarathonec Kyselý // pokud nebereme za bernou minci fanatiky, co jezdí na zimu k protinožcům, aby milované kolo nezahálelo // . Navíc : koho lyžování nezajímá, může čtení tohoto článku přerušit . Ale podotýkám, že i cyklističtí profíci ( včetně mistrů světa či nositelů mnoha různých titulů ) v zimě lyžují – a nejen jako relax, ale vážně myšlenou přípravu…

Lyžovat se dá po pověšení kola na hřebík v našich zeměpisných šířkách už v říjnu - sice tak jednou za desetiletí – ale dá se. V listopadu to bývá častěji , tak dva až třikrát za desetiletí. A ani prosinec nebývá nic moc. I když sníh leží na sjezdovkách či na běžkařských tratích, rolby, vleky a lanovky ještě spí „letním“ spánkem….Takže nadšenci sice vyrazí za sněhem, spíš se ale jen tak pokochat, než vážně polyžovat. Fajnšmekři proto raději pohrdnou blízkými domácími horami a vyrážejí do Alp.
 
V prvních letech po „listopadu“ jsem vyrážíval na pár dnů už v říjnu ( kolem 28. , na státní svátek…) či během dalších svátečních „revolučních“ dnů v listopadu. Zpočátku jsem byl z ledovcového lyžování ( v uvedených termínech se dá lyžovat jen na ledovcích ) nadšen. Postupem doby se ale ze super lyžování stala snobárna - celá střední Evropa si dává dostaveníčko na rakouských ledovcích. Takže místo pohody plno lidí. Jako v Tescu či Hypernově. Pohoda fuč, jen stress.
 
Prosinec, to je jiné kafe. Všichni běhají doma po nákupech a sjezdovky zejí prázdnotou. A to se to pak lyžuje ! A k tomu ještě bonusové ceny a různé promoční marketingové nabídky. Hoteliéři se předhánějí, aby měli aspoň nějaké hosty ! A když se vydaří počasí ! To je pak polyžováníčko…Na tvrdé manšestrové pistě držící celý den ! Není nic lepšího….Jarní lyžování na hřejícím sluníčku má samozřejmě také své kouzlo, ale je vhodné spíš pro kavárenské frajery a solárkové krasavice, než pro pravé fáárrrery. Ti pro své rajdy nemají ten pravý terén a prostooooor. Prosinec je to pravé orechové !!!
 
Výše uvedené obchodní praktiky hoteliérů pomalu kazí prosincový lyžařský ráj. Češi a samozřejmě Poláci začínají v posledních letech plnit dosud v prosinci prázdná alpská střediska. Naštěstí to platí jen pro několik „modních“ oblastí. Neboť moda především, snaha být in či cool, to je to, co naviguje masy. Přesto dosud pořád existují dobrá a práááázdná lyžařská centra.
 
Vyzkoušel jsem v předvánočním období několik středisek. V blízkém Rakousku, či trochu vzdálenějším Švýcarsku. Letos jsem zamířil do Itálie. Ale ne do modního Val di Fiemme či Val di Sole, ale do vzdálenější , hůře dostupné Santa Cateriny. Ta leží daleko na západě, jede se kousek Švýcarskem a leží fakt za „devatero horama…“. Museli jsme překonat několik dvoutisícových sedel či pár mnohakilometrových tunelů. Ale cesta se vyplatí….Znalec ví, že obec byla místem konání mistrovství světa v alpských disciplinách 2005 // společně se známějším Bormiem..//. Dvakrát se tam konalo i finále světového poháru ( 2001 a 2008 ). Vedle alpských vrcholných akcí zde několikrát zavítal světový pohár i v běžeckých disciplinách.
 
Z loňského Giro d‘ Italia si možná některý cyklistický fanoušek pamatuje na královskou etapu Gira- přes 5 kopců, se startem v nedalekém Bormiu a cílem na Passo Tonale…Ta projížděla Santa Caterinou, nad níž leží nejvyšší průsmyk letošního Gira : Passo Gavia s 2.621 m nadmořské výšky. A právě tuto horskou silnici sjezdovky a lanovka několikrát nadjíždějí. Silnice je samozřejmě v zimě sjízdná jen do cca 2000 metrů, k několika hotelům či chatám sloužícím lyžařům. Sedlo je zavřené.
 
Středisko má nadmořskou výšku 1.700 m, lyžuje se do výšky 2.880 m. Leží v uzavřeném , tj. zastíněném, dobře situovaném údolí, kolem jsou horské masívy až 3.700 m vysoké s několika ledovci. To je zásadní předpoklad dobrých sněhových podmínek. Na rozdíl od modních – slunci otevřených středisek, kde je navíc o pár set metrů nižší nadmořská výška. Takže jsou odkázána téměř výhradně na umělý sníh. A to samozřejmě není ono ! A v neposlední řadě : nikam se nemusí za lyžováním jezdit !!!Naše rezidence je přímo na sjezdovce !! Což prakticky v žádném modním centru neexistuje. Kuriozitou je rovněž to , že sjezdovka ve spodní části je současně střechou několikaposchoďové budovy s obchody či restauracemi.  Rovněž běžky jsem obouval hned u rezidence.
 
Mohl bych pokračovat nadšeným popisem nádherných, náročných,upravených sjezdovek či rozmanitostí běžeckých tratí. Kdyby tomu tak nebylo, tak by tam „svět“ nezavítal. V městečku žijí vícenásobné olympijské šampionky : Deborah Compagnoni ( alpské disciplíny – je po ní pojmenována závodní sjezdovka..) a Manuela di Centa ( běhy – tu jsem potkal na stadionu ). Na tratích je vidět xyz trénujících skupin dětí různého věku – pod dohledem kvalifikovaných trenérů , správněji   v í c e r o   trenérů ! To u nás není samozřejmostí …?
 
Na běžky jsem vyrazil hned první odpoledne, po nočním přejezdu. Následujích šest dní jsem sjezdoval, i běžkoval…( parkrát dokonce ráno i odpoledne do tmy..). Ve druhé polovině pobytu jsem už nemohl vyjít po schodech do patra, či se vrátit domů s nákupem. Ale nevzdal jsem to. I poslední den jsem ještě za tmy vyrazil na běžky. Tratě jsem měl jen pro sebe….Jak jsem se vracel z projížďky // pak už jen procházky…žádný kopec jsem už nemohl vyběhnout..//, sjezdaři se začínali rojit před barákem. Jen jsem se převlekl a opět hurrrááá na to ! A odpoledne obráceně.
 
No není to fajn ! 
 
Je to fakt blbec, ten Ritter….říkají si asi mnozí. Musím ještě pár roků vydržet !
Pak už budu jezdit   z a d a r m o !!
Dědek zatracenej….
autor: Petr Ritter

Celá tisková zpráva | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

  Čtenář
Jméno:
Heslo:


Registrace | Info
Zapomenuté heslo

Místo pro vaší reklamu!

  Spolupráce
Cyklocestování
SILESION
Film, podle kterého by měli podnikatelé jednat s lidmi
Cyklocestovatelé, kteří objeli celý svět: Lucka a Michal
Cyklistický e-shop se zajímavými podstránkami

  Kalendář
<<  Květen  >>
PoÚtStČtSoNe
    1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

  Statistika
Denní
123456789101112131415161718192021222324
Průměr: 66.3
Max: 76 (3. hodina)

Měsíční

12345678910111213141516171819202122232425262728293031
Průměr: 1863.5
Max: 3073 (2020-05-4)

Online je 34 čtenářů