Na Šumavu jsme se chtěli podívat už nějakou dobu a tak jsme si na jaře naplánovali letní týden ve zdejší přírodě. Plány nám vycházely na sto procent a i na počasí jsme měli štěstí. Prudká bouře, která se přehnala okolo Sušic se nám vyhnula a kromě výpadku proudu na několik hodin jsme neutrpěli žádné ztráty. Poznávací trasy jsme volili podle toho, jak daleko od naší chaty bychom museli zajet autem.
Ubytovaní jsme byli v Nezamyslicích u Pánského rybníka, v blízkosti hradu Rabí. Jsou zde jen tři chaty, takže tu vládne nádherné ticho přerušované pouze šploucháním ryb v rybníce a bučením krav na nedaleké pastvině.
Za historií zdejších středověkých památek jsme se postupně vydávali do tří šumavských hradů, které patří do volného sdružení zvané ŠUMAVSKÉ TROJHRADÍ
Patří sem Rabí, Velhartice a Kašperk. Rabí je
největší zříceninou Čech.
V období husitských válek byl hrad dvakrát dobyt husity. Při druhém dobývání hradu zde přišel Jan Žižka o oko.
Nejromantičtější je gotický hrad Buška z Velhartic. Zaujme unikátním kamenným mostem a renesančním zámkem vestavěným do prostoru hradu. Strážní hrad Kašperk byl vybudován Karlem IV. z důvodu zajištění ostrahy zemské hranice se sousedním Bavorskem. Dalším důvodem byla panovníkova snaha o ochranu zlatonosné oblasti Kašperských Hor. Hrad nebyl nikdy dobyt a je nejvýše položeným hradem v Čechách. Velmi příjemně nás překvapily výklady průvodkyň na všech zmiňovaných hradech.
Další zajímavou trasoubyla naučná stezka
POVYDŘÍ, která byla zřízena v r.1975 a dnes je nejnavštěvovanější oblastí Šumavy. Trasa není okruhem, auto jsme zaparkovali u Čeňkovy pily a do Antýglu, na začátek stezky, jedeme místním autobusem. Je to v podstatě vycházková trasa po lesnatém údolí, nenáročná a opravdu stačí se jen kochat dravostí řeky Vydry, která se s hukotem přelévá přes obrovské kameny. Přestávku si dáváme na Turnerově chatě. Trochu nás překvapuje, při tak velké návštěvnosti NP Šumava, špatná obsluha a nepříliš pestrá nabídka občerstvení na chatě. Stejně tak na Čeňkově pile pouze bufet s nevalnou nabídkou zboží, už z dálky zapáchající wc a jeden ubohý koš upozorněním, že tam můžete odhodit pouze odpadky z bufetu.
Po návštěvě hradu Kašperk jsme se vydali po okolí Kašperských hor. Zajímavou turistickou trasou se nám zdála být stezka zlatorudného revíru
CESTOU ZLATOKOPŮ Zlatá stezka byla vybudována na popud císaře Karla IV. v letech 1356 až 1366. Na svazích údolí se nachází četné štoly a jámy. K některým památkám na důlní činnost musíme prudce stoupat do svahů. Stezka začíná a končí na náměstí v Kašperských horách., která seznamuje návštěvníky s historií hornické slávy Kašperských hor. Procházíme údolím Zlatého potoka, zvané též Amálino údolí.
Přírodní krásou vynikají
ŠUMAVSKÁ JEZERA. Je jich na Šumavě několik. My jsem si vybrali dvě největší a tím jsou Černé a Čertovo jezero. Výchozím bodem je Železná Ruda - Špičácké sedlo. Tady je placené parkoviště připraveno na nápor turistů a že jich je tu hodně. Od informační tabule se vydáváme nejdříve k Čertovu jezeru přes hustý les, který nás chrání od slunečního žáru. Pod nohami sice máme stále krkolomné mohutné kořeny, není ale mokro a jde se dobře. Čertovo jezero je druhé největší na Šumavě a je opravdu krásné. Po krátké přestávce stoupáme lesní cestou a u rozcestníku prudce klesáme k Černému jezeru. Tady stojí technická památka – bývalá elektrárna. Jezero už nemá takový přírodní charakter jako Čertovo. Břeh je zpevněn kamennou zdí a celé to na mně působí civilizovaně. Proto se mi více líbí jezero Čertovo. U obou je ale nádherný klid a člověk si tu příjemně posedí a odpočine. Z Černého jezera vede zpět na parkoviště do Špičáckého sedla pohodlná asfaltová silnice. Tady se mohou pohybovat i cyklisté.
Šumava je krásná, o tom není pochyb. Je jiná, než příroda v Podyjí, Jeseníkách, či Moravském Krasu. Já osobně mám raději, když trčí ze země kus nádherné skály. Takže spíše preferuji Adršpach, Českosaské švýcarsko. Ale o tom to je. To cárání po republice a poznávání své vlasti, která je překrásná a rozmanitá.
autor: Táňa Havlíčková