Na nejvyšším vrcholu Moravskoslezských Beskyd - Lysé hoře, jsem byl již několikrát, ale nikdy ne jako klasický turista. Proto jsem se rozhodl tento stav změnit a s přáteli si na tuto horu vyjít.
Jak už to u mě v poslední době bývá, rozhoduji se pro výšlap na poslední chvíli. Času není hodně a když už je, tak zase nepřeje počasí. Proto využívám nejčerstvější předpovědi počasí a rychle plánuji výlet do hor s možností přespání na nějaké horské chatě v Beskydech.
Vybírám si Lysou horu, protože manželka na ní ještě nebyla a jsou z ní krásné výhledy do krajiny. Obvolávám pár přátel, jestli by nechtěli jít s námi. Nakonec souhlasí René s manželkou Reňou. Objednávám nocleh na Kameňáku a můžeme vyrazit.
Do Papežova přijíždíme v 16:00 a necháme tady naše auto přes noc. K vrcholu to po silnici máme 8 km, za dvě hodiny bychom to mohli zvládnout. V neskutečném horku, kdy teplota ve stínu přesahuje 30°C se moc nechce, ale cesta vede lesem ve stínu, tak výstup není až tak špatný. Cestou klábosíme a Reňa sleduje okolí, jestli nenajde nějakého hřiba.
Sleduji aplikaci Endomondo v mém mobilu a jsem překvapen! Jdeme téměř hodinu a aplikace mi ukazuje, že jsme ušli teprve 640 m! Říkám si, že jestli půjdeme tímto tempem, tak na Lysou dorazíme někdy před půlnocí! To je nějaká blbost! Po chvilce vidíme infomapu, kde lehce nacházíme naší momentální pozici a zjišťujeme, že už máme téměř 4 km pochodu za sebou. To teplo asi nedělá dobře vyspělé technice!
Čím jsme výše, tím se teplota snižuje a jde se podstatně lépe, už i Endomondo načetlo pravé údaje! Zhruba v 18:10 jsme na místě. Objednáváme si pivo a platíme nocleh. Vítr tu fučí jako divý, ale přesto je teplo. Po ubytování se jdeme na večeři, protože chata je ve 20:00 už zavřena a jídlo podávají do 19:30. Objednáváme si nějakou baštu, která není zrovna moc chutna a když k vám k tomu kolem stolu běhá holčina s hadrem na smetáku ponořeném v chloraminu, tak vás hlad přejde rychle!
Od chatařky se dozvídáme, že jsme přišli na poslední chvíli ještě do starého. Za pár dnů se totiž Lysá hora změní v staveniště. Obě restaurace (Tatranská vyhlídka i Šantán) budou strženy a na jejich místech vyrostou hned dvě nové chaty. Jedna z nich má být přesnou replikou původní chaty, která kdysi dávno vyhořela.
Večer nám ještě dají pár piv v Šantánu, i když už je po zavíračce. Venku je totiž stále hodně lidí, kterým se nechce do pelechu. Je totiž krásně jasno a teplota nepadá pod 20°C !!! Což je na Lysé hoře téměř zázrak! Sedíme po tmě, sledujeme hvězdnou oblohu nebo svítící města v údolích a je nám dobře. V deset jdeme na kutě. Ráno musíme vstávat o půl šesté, abychom viděli východ slunce.
V noci se blýskalo, ale nehřmělo! Důvodem byla teplá noc, spousta mladých venků, kteří si krátili volnou chvíli s poskakováním po lavičkách s rozsvícenými baterkami. Blikalo to náramně!
Ráno jdeme všichni pod vysílač, kde je terasa s vyhlídkou na východní obzor. Pořád silně fouká, foťák nelze klidně udržet v ruce, opírám ho o zábradlí, aby snímky byly ostré. Kolem je již dav dalších přihlížejících turistů, kteří očekávají východ slunce jako my. Nad Beskydami je silný mlžný opar a Tatry ani Fatru nejde vidět, přesto rudé slunce barví oblohu do ruděoranžových barevných odstínů. Každodenní divadlo začíná! Ohnivá koule se dere z mlhy nad obzor. Je to krása! Ale divadlo trvá jen 20 minut, pak se barvy ztratí a můžeme jít na snídani.
Po předání klíčů sestupujeme kolem osmé hodiny ranní do Papežova. Tentokrát jdeme po červené turistické značce, na cestu, po které jsme přišli nahoru, se napojíme v nižší poloze. Reňa nachází v lese několik praváků. Cestou jíme maliny či borůvky a sledujeme na těle, že teplota bude dneska přinejmenším stejná jako včera, ale vítr neustává!
Po sestupu nasedáme do auta a jedeme domů. Vítr je tak silný, že na cestách leží větvě, vyjíždějí hasiči a někde občané motorovými pilami odstraňují padlé kmeny ze silnic. Nejhorší to mají cyklisté, kteří v tom silném protivětru chtějí jet na Lysou. Odpočívají podel silnice a vypadají jako mrtví! Protivítr je prostě maras!
Nám to v autě nevadí, ještě si zajedem do Vojkovic do minipivovaru Koníček pro pivečko, kterí si doma vypijeme a řekneme si, že jsme udělali dobře, že jsme po čase zase někam vyrazili!
autor: Pavel Zubek
foto: zde
Výšlap na Lysou horu
