Na kole do minipivovaru v Rohově

Letos jsme ještě nepodnikli žádnou delší cyklotúru, proto jsme se s kamarády domluvili, že zajedeme poznat oblast "Prajzské", tedy oblast u Opavy a abychom si to zpestřili, tak přímo do minipivovaru Rohov.

Nevíte, kde je Prajzsko? Já to nevěděl do doby než jsem nastoupil na vojnu. Mezi mými mazáky byl také jeden z Prajzska. Když jsem se ho ptal, kde to je, tak mi řekl, že kousek od Opavy na hranicích s Polskem a ČR nedaleko Odry. Nedávno jsem si na mé vojákování v roce 1989 vzpomněl na pivních slavnostech, když jsem ochutnával pivo z Rohova .

V práci a u mých kamarádů jsem nadhodil myšlenku, že bychom se na kolech mohli vydat z Bohumína do Rohova po nové cyklostezce kolem řeky Olše a Odry přes polskou Raciborz a pak přes Kravaře k vlaku do Štítiny a jím zpět do Třince. Kluci i Erča (manželka) se toho chytili a čekali na to, jak to zorganizuji.

 

Téměř měsíc trvalo než jsme našli společný výhodný termín a tak 10.7.2012 jsme v čtyřčlenném týmu vyrazili z Dětmarovic přes Věřňovice, kde jsme si prohlédli nový dálniční úsek vedoucí do Polska, do Starého Bohumína. Já tam nikdy nebyl, ale Erča si vzpomněla, že tu kdysi dávno, zrovna, když jsem byl na vojně, byla hospitalizována v nemocnici. Náměstí tu mají maličké a domy jsou v smutném stavu, hlavně bývalý Národní dům. Škoda ho, ale nové okapy a stříška na věžičce dávají jistou naději na jeho znovuzrození.

Také jsme si tu dali lehký oběd a první pivečko. Pak projíždíme starým mostem  a bývalou celnicí přes Odru do Polska. Hned na to bloudíme. Polské cykloznačení je strašné! Po chvilce nacházíme správný směr a po polderu Odry už v klidečku uháníme kolem rybníků, slepých ramen, štěrkoven či pískoven do Krzyźanowic. Tam si pochutnáváme na polských pivech a po přestávce se rozhodujeme, že Raciborz mineme a pojedem do české Píště. Krajina a terén se na české straně rázem mění. Začínají kopečky a také se začíná trhat náš peloton.

Zhruba kolem 15:30 jsme v cíli našeho dnešního výletu, v restauraci U Komárků, kde vaří rohovský kvasničák. Hned si dáváme jejich světlou 11°, pak klobásku s křenem a tu zapíjíme polotmavou 13°-kou.  Vůbec se nám nechce z pivovaru jet domů, asi si tu budeme muset v budoucnu domluvit nějaký nocleh a v klidu vychutnat jejich pivovarské umění, ale nyní musíme jet ještě 13 km k vlaku. Jízda už není tak svižná, pivo zmáhá a unavené údy už nechtějí do kobeřického kopce táhnout. Jelikož však máme už nějaké desetitisíce km v noháh našlapány, tak se nevzdáváme a k vlaku dojíždíme ve Štítině na čas.

Pak už si hovíme v pantografu a chválíme dnešní výlet. Jen teplota (30°C ve stínu) by mohla být trochu nižší. Třinečáci dnes ujeli 72 km a Jura dokonce 98 km, protože vyjel na kole do Dětmarovic už z Českého Těšína.

autor: Pavel Zubek

foto: zde